Kategorie: Výchovné poradenství

L. Valentová: Poradenské služby ve škole

...

1. Poradenské služby a legislativní změny
Přijetím školského zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), odst. 1 písm. f) a odst. 2 § 21 došlo ke změnám v poradenských službách ve škole. Žáci a jejich zákonní zástupci mají podle něj právo na poradenskou pomoc školy.
Konkrétní vymezení poradenských služeb ve školách je konkretizováno ve vyhlášce 72/ 2005 Sb., která reflektuje změny v obsahu školních poradenských služeb ke kterým došlo od počátku 90. let minulého století - například realizace reedukace SPU přímo ve škole nebo ustanovení školního psychologa. Cílem vyhlášky je mimo jiné umožnit školám zavádění nových poradenských služeb školních psychologů a školních speciálních pedagogů dále pak podpořit a vymezit poradenskou práci škol stanovením standardů činností (pracovních kompetencí) školních poradenských pracovníků.

2. Poradenské služby ve škole
Poradenské služby ve škole jsou zajišťovány výchovným poradcem a školním metodikem prevence, případně školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem (dále jen „poradenští pracovníci“); na jejich poskytování však participují i další pedagogové školy.

Za poskytování poradenských služeb ve škole zodpovídá ředitel školy případně jím pověřený pracovník. Součástí školního vzdělávacího programu školy by měla být i strategie či program školního poradenství, jehož východiska by měl tvořit odst. 2 §7 vyhlášky č. 72/2005 Sb., který specifikuje obsah poradenských služeb ve škole. Realizace školního programu poradenství však předpokládá vytvoření funkčního systému komunikace ve škole. Od poradenských pracovníků školy se očekává týmová systematická práce i spolupráce se specializovanými poradenskými pracovišti ve školství (PPP, SPC a SVP).

Přijaté změny v sytému školního poradenství nelze ihned realizovat, pokud škola není vnitřně připravena. Vedení školy a pedagogický sbor by měly oblast výchovy a prevence přijmout jako rovnocennou součást školního kurikula. A to je nelehký a spíše generační úkol. Učitel VP má v našem školství více něž dvacetiletou tradici a nemá vždy optimální podmínky ke své práci, o to složitější to bude mít ŠMP. Smysluplná spolupráce VP a ŠMP však může znamenat výrazné posílení školních poradenských služeb.

3. Rozdělení kompetencí mezi VP a ŠMP
Výchovný poradce se věnuje primárně problematice kariérového poradenství a procesu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami včetně integrace nadaných dětí.
Školní metodik prevence pracuje především v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů.
Rámcové náplně práce výchovných poradců, školních metodiků prevence, školních psychologů a školních speciálních pedagogů jsou zpracovány v příloze č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která specifikuje standardní poradenské činnosti škol.
Kvalifikační předpoklady těchto pedagogických pracovníků jsou vymezeny v zákoně č. 263/2004 Sb., o pedagogických pracovnících.
Uvádíme zkráceně relevantní části z vyhlášky k činnosti školních poradců.
"Škola by měla zajistit prostorové podmínky pro poskytování poradenských služeb tak, aby nedocházelo ke kolizi se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, protože výchovní poradci, školní metodici prevence a zejména pak školní psychologové a školní speciální pedagogové pracují s důvěrnými údaji o žácích a jejich rodičích. Dále pak vytvářet důstojné prostředí pro konzultace poradenského pracovníka s žáky a jejich rodiči."

Učitel - školní metodik prevence v systému poradenských služeb poskytovaných ve škole

1. Školní metodik prevence - nová funkce ve škole

Schopnost včas rozpoznat osobní problémy žáků i třídních skupin a poskytnout účinnou pomoc patří k profesním kompetencím pedagogů a především školních metodiků prevence.
Základní či střední školy však nezaměřují systematicky pozornost k otázkám problémového chování.Obvykle řeší, jak se říká, jen vrchol ledovce – například chronické záškoláctví, krádeže, šikanu a další nežádoucí jevy. Tento stav „odborného nezájmu“ by měl být již podle nové vyhlášky minimalizován. Paragraf 7 nové vyhlášky specifikuje obsah poradenských služeb na škole a potvrzuje novou funkci učitele- školního metodika prevence s orientací na oblast prevence nežádoucích jevů v chování dětí a dospívajících.

2. Kvalifikační předpoklady, odborná kvalifikace ŠMP
Kvalifikační předpoklady školního metodika prevence obecně vymezeny v zákoně č. 263/2004 Sb., o pedagogických pracovnících.
Katedra pedagogické a školní psychologie UK PedF realizuje od školního roku 2004/05 jako jedno z prvých pracovišť akreditovaný studijní program v rozsahu 250 hodin (konkretizace programu viz www. pedf.cuni.cz, katedra pedagogické a školní psychologie).MŠMT ČR zatím jednoznačně nespecifikovalo požadavky na vzdělání ŠMP na druhé straně však vyhláška vymezuje standardní činnosti ŠMP, ( viz v další části textu), které lze stěží realizovat bez poradenského vzdělání.

Profesní nároky na učitele-školního metodika, vyjádřené ve standardních činnostech poradenských pracovníků školy, předpokládají odborné kompetence a to v oblasti poradenské a školní psychologie, které však nelze získat v krátkém časovém horizontu. Obsahové zaměření různorodých vzdělávacích kurzů pro ŠMP realizovaných univerzitami, PPP nebo nestátními organizace nekoresponduje se vzděláním učitele–výchovného poradce, ale především nekoresponduje s navrženými standardními činnostmi školního metodika, jak jsou konkretizovány v citované vyhlášce.
Poradenské vzdělání v oblasti teoretické i intervenční považujeme v současné době za prioritu pro realizaci poradenských služeb ve škole, zvláště pak pro novou funkci školního metodika prevence.


3. Postavení ŠMP ve škole
ŠMP je členem školního poradenského pracoviště společně s výchovným poradcem, školním psychologem nebo speciálním pedagogem, kteří vytvářejí školní strategii či program poradenství, který by měl být součástí školního vzdělávacího programu. Pokud se nemá jednat o formální přístup, strategie školního poradenství předpokládá vnitřní týmovou spolupráci pedagogů. Realizovaná výzkumná šetření ( IPPPČR, UK PedF katedra psychologie) potvrzují, že školní poradci se věnují převážně kariérovému poradenství a specifickým poruchám učení. Školní poradenské programy se však musí zaměřovat i na další úkoly: vytvářet podmínky pro vzdělávání žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, pro rozvoj žáků mimořádně nadaných, pro děti z různých etnik a minorit, a cílem nové vyhlášky je snaha o podporu komplexní poradenské práce na školách Z pochopitelných důvodů většinou finančních zůstávají mnohé otázky v praxi nedořešené, například systematické vzdělávání školních poradců, dále supervize jejich práce, ale i finanční či časové hodnocení učitelů – školních poradců.


4. Náplň práce ŠMP
Standardní činnosti školního metodika prevence vyplývající z nové vyhlášky
(citace vyhlášky)
Školní metodik prevence vykonává činnosti metodické, koordinační, informační a poradenské. O těchto činnostech vede písemnou dokumentaci.

A. Metodické a koordinační činnosti
• Koordinuje tvorbu minimálního preventivního programu školy a kontroluje jeho realizaci; program je vytvářen v souladu s potřebami a možnostmi školy a je pravidelně aktualizován na základě strategií primární prevence v ČR. /1/
• Koordinuje aktivity školy zaměřené na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování apod., podílí se na těchto aktivitách a metodicky vede ostatní učitele při jejich realizaci./2/
• Koordinuje práci učitelů s třídními kolektivy zaměřenou na vyhledávání problémových problémů chování a metodicky vede učitele při preventivní práci s jednotlivými třídami.
• Navrhuje a koordinuje vzdělávání pedagogů školy v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů./3/
• Podílí se na přípravě aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců a koordinuje realizaci těchto aktivit; prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasizmu, xenofobie a dalších jevů, které souvisí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti. /4/
• Koordinuje spolupráci školy s orgány místní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence sociálně nežádoucích jevů, dále s okresním metodikem preventivních aktivit, popř. krajským školským koordinátorem prevence a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými, a dalšími zařízeními a institucemi). /5/
• V případně akutního výskytu sociálně nežádoucích jevů, kontaktuje odpovídající odborné pracoviště (SVP, PPP, zdravotnická zařízení, nestátní organizace působící v oblasti prevence, policii, orgány sociální péče apod.) a dle svých možností a odborných kompetencí se podílí na intervenci a následné péči. /6/

Komentář autorky: Metodické činnosti (především body 2, 4, 6) bez poradenského vzdělání lze obtížně profesionálně zajistit. Proto je potřebná týmové spolupráce ŠMP se školními poradenskými institucemi,především SVP ( středisko výchovné péče), PPP.

B. Informační činnosti
• Zprostředkovává učitelům školy odborné informace o problematice sociálně nežádoucích jevů, upozorňuje na nabídky programů a projektů, o metodách a formách práce zaměřených na sebepoznávání, posilování zdravé sebereflexe, rozvoj žádoucích sociálních kompetencí, kritického myšlení a budování prosociálních forem chování.
• Účastní se odborně zaměřených akcí, na kterých má možnost prezentovat výsledky školy, získat nové odborné informace a na základě výměny zkušeností i nové podněty pro svoji práci.
• Vede a průběžně aktualizuje databázi spolupracovníků školy pro oblast prevence sociálně nežádoucích jevů (orgány státní správy a samosprávy, státní i nestátní poradenská, preventivní, krizová a další zařízení, instituce, organizace i jednotliví odborníci).

Komentář: Předpokládáme, že databázi odborných kontaktů připraví pro školy regionální metodici prevence, jinak je na osobní aktivitě ŠMP, aby zmapoval možnosti odborné spolupráce v konkrétním regionu.


C. Poradenské činnosti
• V součinnosti s ostatními pedagogickými pracovníky iniciuje a podílí se na vyhledávání a orientačním šetření žáků s rizikem či projevy sociálně nežádoucího chování; v rámci svých kompetencí poskytuje těmto žákům a jejich rodičům poradenské služby a v případě potřeby jim zprostředkovává péči odpovídajícího odborného pracoviště.
• Spolupracuje s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje sociálně nežádoucích jevů u školních tříd.
• Připravuje a průběžně upravuje podmínky pro integraci žáků s poruchami chování ve škole a koordinuje poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními.

Při realizaci poradenských aktivit ŠMP předpokládáme intenzivní metodickou podporu ŠMP ze strany regionální PPP, SVP nebo spolupráci se školním psychologem. ŠMP by měl mít osobní poradenské zkušeností realizovat stáže v poradenských zařízeních, kurzy osobnostního rozvoje a jako samozřejmost považujeme absolvování kvalifikační studiu pro učitele – školní metodiky prevence.

5. Jak tedy začít?
Náplň práce ŠMP vyjádřenou i v minimálním preventivním programu školy není snadné jednoznačně konkretizovat. Musíme vycházet z reality školní praxe a záleží na kvalitě poradenských služeb konkrétní školy. Za prioritní však považujeme:
• Ředitel školy, který je odpovědný za poradenské služby, by měl iniciovat vytvoření neformálního školního poradenského pracoviště a vyhledat učitele se zájmem s osobními předpoklady k poradenské práci.
Dále by těmto pracovníkům měl vytvořit podmínky k doplnění vzdělání v oblasti poradenských služeb ve škole.
• VP a ŠMP by měli navázat úzký osobní kontakt s psychologem z PPP (pokud nelze zaměstnat na částečný úvazek školního psychologa), který by jim měl metodicky pomáhat při tvorbě školního poradenského programu.
• Školní poradci ( případně školní poradenské pracoviště pokud již existuje) si vytvoří plán poradenské strategie na tři roky. První rok považovat za sondážní , vytvářet si vstupní podmínky pro poradenskou práci. To znamená:
1. Analyzovat, jaké problémy jsou na vaší škole aktuální. Vytvořit anonymní anketu pro žáky s otázkami typu:
- Co je třeba na vaší škole změnit.
- Vaše třída je : 1 kamarádská 2 3 4 5 časté neshody, hrubosti, urážky
- Třídní učitel pomáhá žákům řešit studijní i osobní problémy.
- Uveď tři důvody, proč chodíš rád do této školy.
A další obdobné otázky, které vám přiblíží klima školy subjektivně vnímané vašimi žáky či studenty.
Existuje celá řada standardních testů, jejichž výpovědní hodnota je zcela jistě větší než u intuitivně sestavených "anket". ŠMP však rozumí konkrétní situaci v konkrétní škole a vypovědí žáků a kolegů učitelů budou mít v prvé etapě práce zásadní význam. Využití standardizovaných metod práce při konkrétních úkolech je vhodné konzultovat s PPP nebo školním psychologem.
2. Analyzovat rozhovory s třídními učiteli, v jakých oblastech by chtěli spolupracovat s ŠMP. Kriticky prostudovat MPP a zvážit, co je v současné době aktuální na vaši škole a nenechat se manipulovat k tvorbě formálních materiálů o primární prevenci v rámci MPP, kterou zatím nemůžete realizovat.
3. Seznámit rodiče s cílem školního programu poradenství a zmapovat názory rodičů ( formou anonymní ankety či dotazníku) na klima třídy i školy.
Hledat nové formy třídních schůzek s rodiči. Zavést pravidelné konzultace nejen pro rodiče, ale i žáky v důstojném estetickém prostředí, kde je zajištěna důvěrnost setkání.

• Začít systematicky pracovat s novou třídou na 1. stupni a v 6. třídě ZŠ nebo v 1. ročníku primy či střední školy. Metodické návrhy pro práci s novou třídou naleznete i v odborné literatuře.
Nové žáky postupně povedete ke spoluodpovědnosti za kulturu soužití třídy a to považujeme za základní předpoklad snížení nežádoucího chování jednotlivých žáků, studentů a předpoklad k postupné změně klimatu celé školy.

Každý malý krok v diskusi o škole jako instituci, která nejen vzdělává, ale též vychovává děti a mládež k toleranci a přijetí demokratického způsobu soužití, je úspěchem v prevenci nežádoucího chování. Zmapování názorů pedagogů, žáků , rodičů patří do první etapou tvorby dlouhodobé strategie školního programu poradenství. To je důležitá náplň práce ŠMP i podle nové vyhlášky.

Závěrem
Z hlediska celé společnosti představuje škola významnou instituci, která může včas provádět preventivní zásahy ve snaze minimalizovat rozvoj nežádoucího chování . Zvláště vhodnou dobou jsou situace, kdy dítě , dospívající přichází do nového školního prostředí a škola může nabídnout takový program, který odpovídá kultuře dětí a dospívajících v daném regionu. Rozsah a kvalita poradenských služeb ve škole je podstatnou měrou závislá na znalostech a praktických dovednostech školních poradců. Nabídka kvalitních vzdělávacích programů v rámci celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků je výzvou všem zainteresovaným institucím jako jsou vysoké školy, IPPP ČR a další akreditovaná odborná pracoviště. Bez jejich podpory kvalita školních poradenských služeb nemůže plně korespondovat se standardy činností uvedených ve vyhlášce.

Literatura

Mezinárodní akademie vzdělávání /UNESCO/
Efektivní učení ve škole. Praha: Portál. 2005.
Kyriacou, Ch.: Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál , 2005 .
Krejčová,V., Kargerová, J. : Vzdělávací program začít spolu. Praha: Portál, 2003.
Cangelosi, J. S.: Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
Auger M.T., Boucharlat, Ch.: Učitel a problémový žák. Praha: Portál , 2005.
Valentová, L.: Pedagogicko psychologická intervence ve školní třídě:
In: Hadje Moussová Z. a kol.: Intervence, Pedagogicko-psychologické poradenství III. Praha: UK PedF 2004.
Valentová, L.: Třída jako sociální skupina. In: Bendl, St., Kucharská,A. (ed.) a kol:
Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie. Praha UK PedF 2008.

Seznam zkratek
VP učitel – výchovný poradce
ŠMP učitel – školní metodik prevence
PPP pedagogicko – psychologická poradna
SPC speciálně pedagogické centrum
SVP středisko výchovné péče
MPP minimální preventivní program

autorka/autor článku: Lidmila Valentová, Pedagogická fakulta UK

« Zpět


Komentáře


Reakce článkem

Příspěvky do diskuse může vkládat pouze zaregistrovaný a přihlášený uživatel. Chcete-li se zaregistrovat, přejděte na registrační formulář.

Přihlášení

Registrace

Pro vkládání článků a příspěvků do diskuze se prosím zaregistrujte.

Registrační formulář
Zapomenuté heslo

Vyhledávání

DZS - Dům zahraničních služeb NAEP - Národní pro evropské vzdělávací programy

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor/ka. Sdělení nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.