Kategorie: Kariérové poradenství

ROZHOVOR S KARIÉROVOU PORADKYNÍ A KOUČEM NICOLE BISCHOF

.....

27.1.2011, autor a překlad: Mgr. Markéta Borecká

Nicole Bischof pochází z Německa a je kariérovou poradkyní a koučem v Career Services Centre při Universitě v St. Gallenu (HSG, Švýcarsko). Nicole je zároveň Ph.D. studentkou na HSG. Rozhovor s Nicole nám umožňuje identifikovat nejlepší praxi v kariérovém poradenství na universitách ve Švýcarsku a v Německu – praxi, která je přenositelná na další university, ale také školy a vzdělávací instituce v ČR i ostatních částech světa.

1) Kariérové poradenství se stává službou, která je stále častěji dostupná pro studenty na středních školách i na universitách. Můžete prosím přestavit Career Services Centre (CSC, http://www.csc.unisg.ch) při Universitě v St. Gallenu (HSG) a šíři jeho služeb?
Career Services Centre (CSC) poskytuje služby bakalářským a magisterským studentům, ale také doktorandům, a tyto služby zahrnují osobní rozhovory, kontrolu životopisu a dalších dokumentů souvisejících s hledáním práce, vedení pracovních pohovorů nanečisto včetně video analýzy, a nabízíme také obsáhlý program seminářů a workshopů zaměřených na nejrůznější témata. Dále každoročně CSC organizuje tzv. HSG TALENTS Conference, které se účastní mnoho firem, a studenti mají tím pádem možnost setkat se s potenciálními zaměstnavateli prostřednictvím přednášek, workshopů a přijímacích pohovorů. V poslední době prochází CSC etapou určitých změn; jednou z nich je snaha úžeji spolupracovat s dalšími službami poskytovanými HSG, např. s Centrem pro rovnost mužů a žen.

2) Jak dlouho spolupracujete s CSC jako kouč a jak spolupráce začala?
Pro CSC jsem začala pracovat v lednu roku 2010. Když jsem do CSC přišla, poskytovalo služby pouze pro bakalářské a magisterské studenty, ale pro doktorandy nebylo v nabídce téměř nic – na toto jsem se v CSC svou činností zaměřila já.

3) Při kariérovém poradenství jsou studentům obvykle poskytovány informace o možném pracovním zaměření, mohou si udělat testy za účelem volby povolání, dostanou pozvánku na veletrh pracovních příležitostí, ale využití metody koučinku není v kariérovém poradenství eště příliš běžné. Můžete nám prosím přiblížit kariérový koučink poskytovaný CSC?
Je ironií, že CSC nepoužívá pojem „koučink”; při poskytování služeb studentům se používá pojem „poradenství” („consulting“). Důvodem je, že CSC spojuje pojem „koučink“ více s oblastí psychologie, a termín „poradenství“ představuje širší a atraktivnější pojem – také proto, že HSG je byznysově zaměřená universita. Já osobně z toho nemám příliš radost, dávám přednost použití termínu „koučink“. V CSC působí několik certifikovaných koučů a aplikujeme myšlenku a koncept koučinku (tzn. společného nacházení řešení) spíše než poradenství (ve smyslu, že studenti za mnou přijdou a já jim řeknu, co mají dělat). Koučink je mnohem osobnější a více individuálně zaměřený než poradenství.

4) Můžete prosím v několika větách přiblížit tradici kariérového koučinku ve Švýcarsku?
Celá záležitost kariérového poradenství není starší než 10, maximálně 15 let. Když jsem já studovala na universitě, neměli jsme k dispozici žádné kariérově‐poradenské centrum. Existovala Kancelář pro výměnné studijní pobyty, ale s otázkou, jak získat práci, si museli studenti poradit sami. Vím, že podobná kariérová centra mají v současné době i další university, např. ETH v Curychu, Universita v Bernu a také University v Konstanc a v Mannheimu v Německu – 2 studentům nabízejí semináře a koučovací programy (setkávání několika Ph.D. studentů s jedním koučem, při kterých diskutují témata přinesená jednotlivými studenty).

5) Jaké universitní vzdělání a zázemí máte Vy?
Vystudovala jsem Geografii a přírodní vědy. Osm let jsem pracovala v oblasti aplikovaných věd, přírodních věd a risk managementu, hodně jsem se věnovala projektovému řízení. Poté jsem se zaměřila na oblast Médií a komunikace a také na koučink.

6) Povězte nám prosím více o certifikaci, kterou jako kouč potřebujete mít.
V současnosti existuje několik koučovacích programů nabízených tzv. švýcarskými “Fachhochschule” – tj. vysokými školami, které jsou mnohem více zaměřené na praxi než klasické university. Tyto vysoké školy nabízejí koučovací programy s certifikátem. Vysoká škola, kam jsem chodila já, byla certifikovaná švýcarským vzdělávacím orgánem a po dokončení koučovacího programu jsem získala certifikát EDUQA. Dále je zde množství malých a soukromých společností, které nabízejí koučovací programy a tréninky; některé z nich nabízejí certifikaci, jiné nikoliv. Avšak celá tato záležitost není starší než 10 let, tj. začátek roku 2000, kdy se všechny tyto programy objevily a rozrostly jako houby po dešti.

7) Kolik klientů‐Ph.D. studentů ročně využívá kariérově‐koučovacích sezení?
CSC si udržuje přehled o každém studentovi, který využil kariérově‐poradenských služeb. Na HSG je přibližně 780 doktorandů, z nichž asi 200 je opravdu zde v St. Gallenu. A z těch, kteří jsou zde, oučovací sezení využívá velká část. Loni se jich účastnilo přibližně 40‐50 doktorandů.

8) Je‐li to možné zobecnit, s jakými 3 hlavními záležitostmi za Vámi studenti nejčastěji přicházejí?
Studenti v bakalářských programech nejčastěji řeší otázku „kde seženu práci“, ale už tolik nezáleží na tom, jestli daná práce odpovídá jejich hodnotám a kompetencím. Často také hledají odpověď na otázku, jestli mají pokračovat ve studiu na magistra, nebo začít pracovat (tj. „co mám udělat dříve“).

Magisterští studenti se často potýkají s hledáním vhodného tématu pro diplomovou práci, která pro ně při správné volbě může představovat dobrou pracovní příležitost. Dále, stejně jako bakaláři, řeší otázku, co mají udělat a v jakém pořadí.

Na druhou stranu, ti, kteří dle mého názoru kariérové poradenství potřebují nejvíce, jsou studenti Ph.D. Ti často řeší rozhodnutí, zda se dát na akademickou výzkumnou dráhu, nebo své studium zaměřit byznysově a více do praxe, a mnohdy jsou na takovéto rozhodnutí zcela sami. Často přicházejí a říkají, že mají problém najít si práci, ale když s nimi začnu pracovat, vyjde najevo, že jejich problém je mnohem obecnější a může být zařazen jako „problém jak se rozhodnout“, „co očekávám od života“, „problém související s komunikací“ (např. vázne komunikace s vedoucím doktorské práce) a „problém sebeúcty“ nebo „ocenění jejich práce obecně“.

9) Jakou přípravu má mít student před koučovacím sezením?
Obvykle mají studenti přinést svůj životopis a v případě, že se ucházejí o práci, také ostatní dokumenty, které jsou potřebné u přijímacího pohovoru. Jejich úkolem je také aktualizovat svůj profil na on‐line platformě HSG Talents, jejímž prostřednictvím se prezentují potenciálním  aměstnavatelům. V neposlední řadě si mají připravit témata, která chtějí při koučovacím sezení rozebrat s kariérovým poradcem. Všechny tyto vstupní podklady zašlou studenti e‐mailem do CSC
nejpozději 3 dny před domluveným setkáním s poradcem.
10) Existují nějaká obecná pravidla, kterými se řídíte, když pracujete se studentem v průběhu koučovacího sezení?
Celý kariérový koučink je založen na přesné a podrobné analýze problému. Zjištění, co přesně je v danou dobu studentovým nejpalčivějším problémem, je pro proces koučinku velmi důležité. Většina koučovacích sezení začíná tím, že studenti přijdou s něčím, co popíší jako svůj problém, ale následně zjistí, že tím hlavním, co je trápí, je něco jiného. Dále je důležité definovat cíl – konečný stav, kam by chtěli dojít a čeho by chtěli dosáhnout. Celý proces je zaměřený především do budoucnosti, spíše než na obracení se do minulosti. Následně se snažíme, vždy společně se studentem, definovat jednotlivé kroky vedoucí k dosažení cíle. Kroky musí být vždy dosažitelné, spíše menší a realistické. Nejlépe se osvědčuje začít s něčím, co mohou studenti udělat hned ten samý den. Velmi ráda využívám vizualizaci, snažím se věci napsat na papír, nakreslit, popsat na kartičky, nechávám studenty kartičkami pohybovat a věci si tak ujasňovat.

11) Jaké konkrétní metody používáte při koučovacím sezení?
Existuje obrovské množství metod, ve kterých jsem vyškolená a které ráda používám, když k tomu mám příležitost. Avšak v případě spolupráce s CSC mám k dispozici pouze dvě 60minutová sezení s každým studentem, což mi nedává dostatek prostoru pro využití dalších metod. Pouze 2 hodiny jsou totiž každému studentovi hrazeny ze strany HSG (což je od University velmi velkorysé); případná dodatečná sezení si studenti musí zaplatit sami.

Co se týče metod, které používám při koučovacích sezeních, společným jmenovatelem je snaha zachytit věci, které se člověku honí hlavou, zviditelnit je, dát jim strukturu a podívat se na ně v novém světle a z nové perspektivy. Někdy se zabýváme i minulostí člověka, abychom zjistili, jakým způsobem se rozhoduje, jak byl socializovaný, vychovaný a vzdělaný, na jakých hodnotách stojí jeho život, a také je užitečné pokusit se propojit racionálno a iracionálno. Toto vše je velmi důležité pro to, abychom se posunuli vpřed, a využívám k tomu techniku hraní rolí a různé další způsoby předvádění a hraní: neptám se například: „co si o sobě myslíš“, ale zeptám se: „co by o tobě řekla osoba, která tě velmi dobře zná“. Je to velmi efektivní metoda tzv. “Circular Fragen” (otázek oklikou).

12) Kterou techniku při kariérovém koučinku studenti nejvíce oceňují?
Jsou to minimálně dvě techniky. Docela často využívám Eisenhowerův diagram, který umožňuje uspořádat věci, které má člověk udělat, z pohledu dimenzí urgentnosti a důležitosti, čímž si člověk uspořádá priority a je schopen zaměřit svou energii a myšlenky na jednu konkrétní věc. Druhou technikou je tzv. “všezachycující květina” (“Catch‐all flower”) – jde vlastně o obrázek květiny, kdy na každý okvětní list člověk napíše své hlavní kompetence, hodnoty, místo, kde chce žít a pracovat, s jakými lidmi rád spolupracuje, atd. Výsledkem je jakýsi souhrn preferencí a představ, které má člověk o své kariéře, a v neposlední řadě se také jedná o užitečný způsob strukturování
myšlenek novým způsobem.

13) Zajímáte se o výsledek svých koučovacích sezení a dlouhodobý efekt pro studenty? Snažíte se zjistit, změřit a ohodnotit přidanou hodnotu pro studenty či zpětnou vazbu od nich?
Obvykle využíváme hodnotící formuláře, které studenti vyplňují po koučovacích sezeních a ve kterých mi píšou velmi příznivé komentáře a hodnocení. Tím pádem vím, že studenti opravdu oceňují, že konečně mají někoho, kdo jim naslouchá a pomáhá jim vypořádat se s palčivými otázkami a záležitostmi týkajícími se jejich studia i života.

Co se týká dlouhodobých výsledků kariérového poradenství, od mnoha studentů po nějaké době dostávám zpětnou vazbu, někteří se sami vracejí nebo za mnou pošlou své kolegy, kterým služby CSC ústně doporučili. Vždy studentům říkám, aby mi dali vědět, jak se jim daří a jaký pokrok udělali. A i když se neozvou, tak to je vlastně dobré znamení, protože vím, že pokud by měli problém, opět by za mnou přišli. HSG také praktikuje každoroční průzkumy za účelem zjištění informací o studentech, včetně jejich práce, avšak tyto průzkumy nejsou napojeny na data CSC. V tuto chvíli neexistuje nic ve smyslu zjišťování, jak účastníkům koučovacích sezení s odstupem času kariérové poradenství pomohlo při získání práce a budování kariéry.

14) Prozradíte nám prosím nějaký konkrétní příklad, kdy kariérový koučink pomohl některému studentovi?
Mohu citovat hned dva příběhy studentů, kteří využili služeb CSC:

Michael Tuil, student dvou magisterských oborů Ekonomie a mezinárodní řízení, rok 2011

“Když jsem kontaktoval CSC za účelem kontroly mého CV, myslel jsem si, že to zabere maximálně 20 minut a že mi nanejvýš řeknou, kde mám zaměnit tučné písmo za kurzívu. Ale stalo se něco úplně jiného: během hodinové diskuse s kariérovým poradcem jsem se naučil přemýšlet o vizi své kariéry novým způsobem. Poradce byl schopen identifikovat mé potřeby a přání v několika minutách a poskytl mi konstruktivní rady.“

Linda Karrer, studentka magisterského programu Mezinárodní vztahy a řízení, rok 2009

“Oceňuji nejen praktickou příručku vydanou CSC, ale také velmi užitečné a osobní koučovací sezení, při kterém mi kouč poskytl konstruktivní kritiku mého životopisu a několik užitečných doporučení. Díky CSC‐HSG jsem se mohla účastnit 3 stáží po dokončení bakalářského studia: v UBS Investiční Bance, v ETH CSS v Curychu a ve Švýcarské delegaci pro Spojené národy v New Yorku. Podporu a rady od CSC jsem dostala také po absolvování magisterského studia, což mi pomohlo získat další stáž, tentokrát v Bance Vontobel v Curychu.”

Velmi Vám děkuji za rozhovor a zajímavé informace a přeji Vám do budoucna hodně studentů
spokojených s kariérovým koučinkem.


Mgr. Markéta Borecká
Ph.D. Studentka na Universitě v St. Gallenu, Švýcarsko
dříve Konzultant v M.C.TRITON
Budova Career Services Centre (CSC) při Universitě v St. Gallenu, Guisanstrasse 3.

autorka/autor článku: Mgr. Markéta Borecká

Soubory ke stažení
Rozhovor s koučem

« Zpět


Komentáře


Reakce článkem

Příspěvky do diskuse může vkládat pouze zaregistrovaný a přihlášený uživatel. Chcete-li se zaregistrovat, přejděte na registrační formulář.

Přihlášení

Registrace

Pro vkládání článků a příspěvků do diskuze se prosím zaregistrujte.

Registrační formulář
Zapomenuté heslo

Vyhledávání

DZS - Dům zahraničních služeb NAEP - Národní pro evropské vzdělávací programy

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor/ka. Sdělení nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.